V roce 1990 byl ve dvorské zoo zrušen unikátní Vědecký a diagnostický ústav. V roce 2019 rada Královéhradeckého kraje podpořila myšlenku založení Výzkumného institutu ochrany genofondů, v. v. i., jako samostatného právního subjektu. Jeho posláním se stane vědecký i aplikovaný výzkum zaměřený na ochranu genofondů a ochranu ohrožených druhů zvířat v místě jejich přirozeného výskytu i mimo něj.
Vedení královédvorské zoo této instituci bude zadávat a hradit náklady na výzkum.
Kraj svým postojem vytváří podmínky pro vědecký výzkum specifických ochranářských projektů, které se realizují v ZOO Dvůr Králové, a. s. Zahrada získá partnera, se kterým bude moci řešit i směřování výzkumu ochrany ohrožených druhů živočichů. Rada kraje vznik instituce podpořila, nyní budou záměr schvalovat zastupitelé.
Radní pro životní prostředí Karel Klíma, který je také členem správní rady ZOO Dvůr Králové, v tiskové zprávě kraje vysvětlil, že dvorská zoologická zahrada se řadu let zabývá výzkumem ochrany genofondu ohrožených druhů živočichů a osamostatněním výzkumu v institutu se získá větší prostor pro kooperaci mezinárodních projektů. Věří, že založením ústavu tak bude mít zoo zároveň lepší
přístup ke grantové podpoře těchto specifických ochranářských projektů. Aktuálně například dvorská zoo shání peníze
pro převoz nosorožců zpět do Afriky. Tři nosorožci černí ze Safari Parku Dvůr Králové a dva nosorožci černí z dalších evropských zahrad se v roce 2019 vydají na cestu do národního parku Akagera ve Rwandě. Jedná se o dosud největší převoz nosorožců z Evropy do Afriky. Všechna zvířata se budou na cestu připravovat ve Dvoře Králové. Na cestu se vydají tři dvorští nosorožci Jasiri, Jasmína a Manny, samice Olmoti z anglické zoo Flamingo Land a samec Mandela z Dánska.
Založení a zrušení diagnostického ústavu
Vše začalo v červenci 1965, kdy se ředitelem zoo stal Josef Vágner a prosazoval specializaci dvorské zoo na africkou faunu. Za jeho vedení, v roce 1980 vznikl také
Výzkumný a diagnostický ústav vybavený počítačovým systémem. V tehdy Východočeské zoo, která patřila pod KNV (Krajský národní výbor), bylo přes 2000 afrických kopytníků. I po odstoupení pana Vágnera v roce 1983 pokračoval v jeho práci Jiří Svoboda. V prosinci 1988 byl zvolen nový ředitel - Pavel Suk, za jehož ředitelování bylo po 21 letech - v květnu 1989 - opět zpřístupněno údolí potoka Netřeby díky projížďkám po safari prostřednictvím speciálních autobusů. Tehdy byl také otevřen velký přednáškový sál a vzniklo Středisko ekologické výchovy.
Polistopadové období znamenalo bylo pro dvorksou zoologickou znamením nejistoty. Hned v lednu 1990 byl ředitel Suk odvolán a v dubnu 1990 se stal novým ředitelem Ivan Pojar. Do provozu zoo se promítlo i zrušení KNV a zřizovatelství zoo tak přešlo na nově vzniklý Okresní úřad Trutnov, včetně účelově vázané státní dotace. Ředitel Pojar tehdy bez náhrady zrušil jak Vědecký a diagnostický ústav, tak i téměř polovinu z 247 pracovních míst. Dosavadní technici či zahradníci se stali externími dodavateli. Až od roku 2003 se stal zřizovatelem ZOO Dvůr Králové opět Královéhradecký kraj.
Výzkumný institut
Dle tiskové zprávy vzejde Ředitel výzkumného institutu z výběrového řízení. Předpokládá se, že pod Výzkumný institut ochrany genofondů, v. v. i., přejdou odborníci, kteří již nyní pracují nebo spolupracují v Zoo Dvůr Králové.
Dvorský safari park dlouhodobě usiluje o záchranu volně žijících populací nosorožců v Africe. Snaží se například o rozmnožení severních nosorožců tuponosých pomocí umělého oplodnění a v současné době vrcholí přesun pěti nosorožců dvourohých do národního parku Akagera ve Rwandě. Dlouhodobým projektem je také monitoring volně žijících zvířat, například tah husy divoké, která vlivem klimatických změn přesouvá své hnízdiště ze severu Afriky na jih Evropy. Pracovníci safari parku také připravují projekt na odběr a uchování spermatu vzácných kopytníků, například vodušky abok.
Fundraising na projekty
O peníze žádá zoo své návštěvníky či dobrovolníky i přes svůj web. Lidé takto přispívají především na transporty zvířat, veterinární zákroky, ale i na zabezpečení zvířat v Africe pomocí obojků nebo zlepšení systémů, které chrání zvířata před pytláky. Výhledově by chtěli podpořit i práci s komunitami, které žijí v oblastech, kam zvířata vrací. Do 23. dubna 2019 si mohli například všichni zájemci zakoupit triko s nosorožci za 25 USD.
Kateřina Sekyrková
Zdroj: Královéhradecký kraj, ZOO Dvůr Králové, a.s.
PS: víte jako vypadalo první logo dvorské zoo a jaké zvíře na ni bylo zpodobněno?