REGIONY | Obce | MÍSTNÍ STRÁNKY | Firmy | Restaurace | Ubytování |
Jako příklad dobré praxe uvádíme firmu ČSAD Autobusy České Budějovice, která zakázala vstup do autobusů cestujícím, kteří nebudou mít roušku, šátek nebo podobnou ochranu obličeje. Chrání tak nejen ostatní cestující, ale i vlastní řidiče, kteří by v případě, že by museli nastoupit do karantény, nemohli pracovat. Zároveň by se tak ochromil provoz veřejné hromadné dopravy. To je skutečně jeden z možných scénářů následujících týdnů.
Petr Ludwig: Proč nosit roušky a chránit tak sebe i své okolí
Radka Denemarková - Protože se mi z domova množí dotazy ohledně koronaviru, popíši svou zkušenost s epidemií na Tchaj-wanu. Tchaj-wan patří k zemím, která epidemii koronaviru zvládla.
Naivně jsem věřila a doufala, že tuto cennou zkušenost a „know-how“ převezmou i ostatní země, případně ji plošně jako globální záchrannou síť pro prevenci a řízení nemoci zpracuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Evropa se mohla poučit. Přitom je Tchaj-wan izolovaný, protože na nátlak Číny nebyl přijat ani za člena WHO! Musí se tedy spoléhat na vlastní síly a nic nepodcenil.
S hrůzou sleduji, jak je Evropa nepřipravená, přestože se již od vypuknutí epidemie v Číně hovoří o možné pandemii. Tchaj-wan od začátku nic nepodcenil, vláda jednala rychle, věcně, s týmem odborníků s přesnými instrukcemi.
Hlavní slovo měl epidemiolog, šéf krizového centra. Chen Chien-jen je lékař, vědec a odborník na infekční choroby. Vláda se řídila jen jeho pokyny.
Hovořil každý den, věcně informovala i tchaj-wanská prezidentka Cchaj Jing-wen, která v lednových prezidentských volbách obhájila svůj mandát na další čtyřleté období, a premiér Su Tseng-chang. Ve veřejnoprávní televize tak vyčleněn čas pro pravidelné a relevantní informace pro občany celé země. Nemuseli se zabývat celý den žádnými falešnými, protichůdnými a zavádějícími informacemi. U každého nakaženého uvedli přesné informace, kde se pohyboval, s kým přišel do styku, jaký je jeho zdravotní stav.
Většina nakažených se vyléčila, úroveň zdravotnictví je tu vysoká, patří k prioritám vlády. Země zažila epidemii SARS a poučila se, že nesmí podceňovat žádný detail. Život probíhal normálně, s omezeními. A s jistotou, že situace je pod kontrolou. Paniku (natož „rabování“ obchodů) jsem tu necítila ani v náznaku. Vrchol epidemie, ke které se blíží Evropa, byl v lednu a únoru.
Tchaj-wan okamžitě zajistil roušky a dezinfekci pro každého občana, v počtu nejméně tří kusů. V celé zemi byla sjednocena cena za jednu roušku v přepočtu 5 Kč, premiér oznámil, že s rouškami je přísný zákaz obchodovat, a to pod přísným postihem milionové pokuty.
Testy na koronavirus byly pro všechny a zdarma. Na lidském neštěstí se nevydělává. V jižní Koreji zavedly i stanoviště pro automobily, řidič nemusel vystupovat z auta, stáhl okénko, test byl proveden na místě. V záchytných zdravotnických stanovištích (bylo jich okamžitě zorganizováno 24 po celé zemi), byly v místnosti přítomny vždy jen dvě osoby, aby se lidi nemuseli tísnit v nemocnicích.
Doprava nebyla nijak omezená. Probíhala pravidelná dezinfekce metra, vlakových souprav, autobusů, vlaků, letadel. Nikdo neopouštěl domov bez roušky, na všech veřejných akcích byly stanovené rozestupy židlí a řad. Nebyly zavřeny restaurace, ani divadla, ani rušeny veřejné akce.
Uvedená doporučení mají preventivní charakter:
Opatrnost je na místě, panika nikoliv. Paradoxně jsem nyní v zemi, která je bezpečná. Všem, kdo mi volají, abych se okamžitě vrátila, říkám, všichni by naopak měli být na Tchaj-wanu. Je to vyspělá, fungující demokracie. Demokracie, která dokáže v krizové situaci jednat. Neviditelný koronavirus je, jak se ukazuje, i virem sociálním, protože obnažil slabiny politiků a systému, ve kterém žijeme".
Vaše komentáře |