Pro zahájení svého letošního prázdninového putování využil Královédvorský chrámový sbor vedený sbormistrem Vítem Havlíčkem hned první prodloužený prázdninový víkend. V sobotu 3. července 2021 ráno jsme zamířili tentokrát západním směrem do Karlových Varů, kam jsme byli pozváni účinkovat v rámci „Karlovarských varhanních večerů“, ještě spolu s varhaníkem Alfredem Habermannem.
Po krátké zastávce na cestě na
Královédvorský chrámový sbor v kostele sv. Petra a Pavla v Karlových Varechoběd jsme dorazili na místo, ubytovali se a vyrazili na zkoušku a koncert do kostela sv. Petra a Pavla, který pro nekatolické lázeňské hosty nechala zbudovat v letech 1854 – 1856 hraběnka Schaumburg-Lippe. Po zdařilém koncertu, kde zazněla díla A. Vivaldiho, J. S. Bacha, J. G. Rheinbergera a C. Francka, následovala prohlídka lázní a výlet na nedaleký Klínovec s dalekým rozhledem do Čech i Německa.
Kostel sv. Petra a Pavla v Karlových VarechDruhý den ráno jsme se vypravili na náročný poznávací program. Západní Čechy jsou dávnou kulturní krajinou, kudy procházely staré obchodní cesty do Německa a ubírali se tudy čeští králové do Falce, Norimberka a dále na západ. Po cestě jsme shlédli hrad a starobylé město Loket, Bečov nad Teplou, premonstrátský klášter Teplá založený r. 1193 blahoslaveným Hroznatou, zastavili se v Mariánských Lázních na kávu a teplou oplatku na kolonádě, shlédli klasicistní zámek Kynžvart a pak už nás čekal dobrodružný přejezd v průtrži mračen na Plzeňsko do barokní perly západních Čech - Manětína. Zde v poutním kostele sv. Barbory jsme mohli obdivovat i vyzkoušet nedávno zrestaurované starobylé barokní varhany z roku 1721 (měchy jsou dokonce z roku 1530).
Kostel sám ještě čeká náročná rekonstrukce
Královédvorský chrámový sbor v Mariánských Láznícha ani o odvezené obrazy Petra Brandla jsme neměli být ochuzeni. Odtud jsme postupovali prakticky po stopách geniálního barokního stavitele Jana Blažeje Santiniho. Navštívili jím přestavěný klášter v Plasech z roku 1144 a poutní místo Mariánská Týnice. Zde jsme mohli obdivovat nejen úžasnou stavbu s odvážnou kupolí a Brandlovy obrazy z Manětína, ale především nezvyklou akustiku s dozvukem více než 8 sekund. A pak nás již vítala západočeská metropole Plzeň, kde jsem se odměnili po náročném celodenním cestování výbornou večeří.
Královédvorský chrámový sbor v katedrále sv. Bartoloměje v PlzniRáno nás čekala zkouška varhan a zpěvu v zajímavém kostele Korandova sboru Českobratrské církve evangelické. I v této moderní centrální kupolovité stavbě byla výtečná akustika, kde se výborně zpívalo. Tamější varhany nově zrestaurovala renomovaná licencovaná firma, která mohla opravovat i královédvorské varhany, kdyby nebylo od tohoto záměru farností upuštěno. Po obědě byl pak volný program a prohlídka města, někteří navštívili muzeum loutek. Bohužel zdejší vyhlášená Velká synagoga (třetí největší na světě) byla zrovna uzavřena. Dalším domluveným programem byla prohlídka kostela Nanebevzetí Panny Marie v bývalém Františkánském klášteře. Zde nám bylo nabídnuto, zda-li bychom dnes v podvečer, na svátek sv. Cyrila a Metoděje, nedoprovodili mši svatou v katedrále sv. Bartoloměje se sto metrů vysokou věží na hlavním náměstí. To byla příležitost, kterou nelze odmítnout, a tak jsme pobyt v Plzni zakončili v sídelní katedrále plzeňských biskupů provedením Missy sollemnis in C od Leopolda Koželuha.
Nadšeni, plni dojmů i doznívajících tónů jsme nastoupili na zpáteční cestu. Západočeši jsou milí lidé. Zvali nás k dalším návštěvám i účinkování. Škoda, že je to trochu „z ruky“, ale rádi bychom si to zopakovali.
Josef Pojezdný